Jako toxikálie netečná

23. května 2009 v 20:16 | Child |  Moje rubrika
Co já vím o budoucnosti. Měla jsem si všechno uvědomit už dřív, že plánovat dopředu přináší jen bolest. Člověk musí žít daným okamžikem.

Víte, já si některé okamžiky vybavuju. Z celého života jich mám v paměti jen málo opravdu zafixovaných. A většinou jsou to bezcenné blbosti. Ale připomínají mi, že jsem taky byla to malé (menší) dítě, než jsem teď, že jsem byla tak bezstarostná, plánující. Tak šťastná.

Třeba jeden okamžik.. jela jsem na kole, do kopce, už jsem strašně nemohla a na ruce jsem měla komára.. nebo jiný, kdy jsem jela v autě a jen tak se dívala na krajinky za oknem, v ruce harryho pottera pětku.. a tak no. Je toho víc.

Poslední, který vím že jsem si v tu chvíli chtěla hrozně moc zapamatovat, na celý život, byl ani ne před měsícem. Jsem seděla venku, strašné horko což já miluju, jenom v plavkách, nikde nikdo, v náručí mojí starou kočičku a ipod hrál GNR. Mám dojem že civil war ale tím si nejsem úplně jistá. Slzy. Kdyby to šlo, tak takhle zůstanu už napořád. Omotaná do paprsků slunce s ladynkou na klíně.

Proč vám to tady vykládám? No já bych asi jinak neusla. Dneska. Musím to ze sebe dostat. Tu nostalgii, zatracenou.

Child
PS 4U: co teď vlastně ode mě chceš??
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sib sib | Web | 23. května 2009 v 20:36 | Reagovat

jo, nostalgie... taky čas od času propadám - a ted to na mě taky pomalu leze, odcházím z práce, chci zas studovat, něco dělat, dokud můžu... lae už ted se mi po pár věcech moc stýská a snažím se je zapsat do paměti a užívat si jejich přítomnost, dokud to jde... pocity, vůně, obrazy... ach jo.... chtěla bych se umět někde usadit...

2 ŠáRiK :) ŠáRiK :) | Web | 23. května 2009 v 20:54 | Reagovat

Mám to samí. Vzpomínky? Dětský pitomosti a to, že se rodiče rozešli a až po dlouhé době se k sobě (marně) vrátili nepamatuju. Bylo mi šest. Měla bych to vědět.
Děsně mě mrzí, že dětsví si skoro nic nepamatuju :(.
Ono bude zase fain. Uvidíš...

3 ŠáRiK :) ŠáRiK :) | Web | 23. května 2009 v 20:55 | Reagovat

Jó a do tý Anglie klidně :D. Už abych tam zatraceně byla. Chci se tam vrátit. Děsně to potřebuju. Vypadnout. Měla jsem se tam ztratit :D a zústat tam :D.
Proč se sny rozplynuli?

4 123 123 | 24. května 2009 v 9:56 | Reagovat

co od tebe chci? řek bych že tebe. aby sme byli jen my dva. nikdy to tak nebylo ale mohlo by. pořád tomu ještě věřím. pořád doufám že nic není stracené

5 Child Child | E-mail | Web | 24. května 2009 v 21:54 | Reagovat

jako sory ale ty děláš jako bych ti kopy dala já. víš ty vubec co chceš? myslim to teď važně ne jenom podle tvojí aktuální nálady.

6 123 123 | 25. května 2009 v 5:35 | Reagovat

udělal sem chybu a mrzí mě to

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama